Rafinovanější, s pevnými konturami a sytými barvami, to je nové album alternativně rockové kapely Kvě-ty. Nese název Miláček slunce a vychází tři roky po výtečné nahrávce Bílé včely. Nezaměnitelný zpěvák Martin E. Kyšperský je výhradním autorem všech skladeb Miláčka slunce a album naplnil opět originálními písněmi, při kterých se svírá srdce, lesknou oči a nohy skáčou do rytmu. Nahrávka vychází v den narozenin Martina Kyšperského, který to komentuje slovy “35 let života, 15 let kapely a 10. album.“ Indies Scope bude nabízet kromě klasických formá-tů CD, mp3, Flac, i kazetu MC a jako první album i ve formátu WAV 48 khz/24 bit. Album na vinylu LP vyjde k výročnímu podzimnímu turné kapely.

Skupina natočila hodně materiálu v několika studiích, aby nakonec se zvukařem Ondřejem Ježkem vybrala a dokončila 12 skladeb. Jedna z nich se objeví v provokativním filmu o Brně, chystaném Robinem Kvapilem a Čestmírem Kopeckým (píseň My děti ze stanice Bullerbyn z minulé desky zase zazněla v loňském, kriti-kou nejvíce ceněném filmu "Kobry a užovky"). Skupina experimentovala se zvuky všech nástrojů, a záro-veň se snažila, aby ve skladbách nezůstalo nic navíc, období složitých meziher a ornamentů je pryč. Začíná se další kapitola. To potvrzují slova Martina E. Kyšperského. „Je to o vybrušování. Naučili jsme se, že nám sluší, když hrajeme naživo, bez kliku, co nejvíce natočit společně. Kdybychom hráli víc pop, tak by to myslím neplatilo, ale pořád jsme rocková kapela. A taky se nebojíme už vůbec ničeho ... udělat úplně sladkou, pěknou melodii, pak ji dát do kontextu s něčím zvláštním. Vyhodit všechno, co je navíc. V tom nám hodně pomohli názory lidí - hu-debníků, které máme rádi... Ondřej Ježek, Míša Antalová, Bára Kra-tochvílová... Nechceme usnout, nechceme se opakovat. Tohle je o hledání nového prostoru.“

Název alba vznikl z věty zaslechnuté ve snu "za dveřmi stojí miláček slunce..". Zbytek jedinečných textů na albu ale se snovým světem Martina E. Kyšperského nemá nic společné. „Sny tentokrát přinesly jen ten ná-zev. Pořád sny miluju, ale náměty k textům přicházejí za bdělého stavu.“ Mezi tématy se často obje-vuje rodina, vztah k rodičům, vztahy k dětem. Ačkoli se texty opět line téma těžko popsatelného stesku, album jako celek působí naopak energičtěji a pozitivněji, než některé předchozí práce.

Tříletá pauza mezi nahrávkami, je u Květů něco nezvyklého, vznikla i řadou aktivit jak bubeníka Aleše Pil-gra, který se věnuje svému Biorchetru, tak i vytížením Martina E. Kyšperského. „Dělal jsem pro různé přátele (například Cermaque, Jan Burian, Lubica Christophory, kapela Mucha...) aranžéra a hráče na růz-né nástroje, skládal hudbu k rohlasovým hrám a psal texty na poslední dvě alba Lenky Dusilové." Květy, ale mezitím rostly a sílily. Během posledních osmi let se nezměnila sestava a díky stovkám koncertů po všech koutech republiky jsou Květy v životní formě. Už jsou dospělí, ještě ne staří. Ještě pořád tu je ener-gie. Ještě se něco hledá a není důležité, jestli se to najde, ale nesmí se polevit!