Beata Bocek je textařka, zpěvačka, skladatelka, která natočila třináctipísňové album „Ja tutaj mieszkam“. Novinka osobité písničkářky využívá zvukomalebnosti polského jazyka, ve kterém je většina jejích textů. Skladby oplývají výraznou melodii a jsou propletené emocemi. V textech se můžete setkat s duchovní, duševní i přírodní tématikou. Kromě polštiny, kterou Beata zpívá zcela přirozeně, zní na albu i čeština a francouzština. Přirozeně krásná, v « skrýt následující
hlase, v projevu, v harmonickém pojetí. Tak lze charakterizovat Beatu Bocek. „Hudba je moje vlastní cesta ke svobodě, která v sobě skrývá píli, vytrvalost, odpočinek.“ Říká Beata Bocek a o své tvorbě dodává: „Mou hudbu je těžké specifikovat, s kytarou jsem folková písničkářka, akordeon mě vrací do Těšína, s koncovkou se cítím být ženou hor, mbira ze mě dělá šamanku a ukulele přináší lehkost a vzpomínky na cestování.“ Pokud bychom ale škatulkovali nejvíc se písně na albu blíží world-folku.

Beata Bocek je hudební samouk. Postupně a jakoby mimochodem opanovala kytaru, harmoniku, mbiru a koncovku, stejně jako se naučila samozřejmě zpívat. Všechno dělá s láskou a chutí, hlavně pak „po swojemu“. Ne virtuózně, ne precizně, o to emotivněji, podmanivěji. Technika jde stranou, pro Beatu je důležitější porozumět duši nástroje a jeho jazyku, kterým nejlépe vyjádří své nejniternější a nejintimnější pocity. Umělecké odhalování však není prvoplánové. „Ano, chci se podělit o svůj svět, mám touhu lidem skrze hudbu ukázat, jak se potýkám se životem, ale každá píseň se také posluchačů nějak dotýká, podtrhává v životě veselé i smutné události, a díky písním je možné je společně sdílet.“

Byť Beata tvoří nápadité melodie a netradiční texty, nejcharakterističtější byl pro ni vždy její projev. Sama o něm hovoří jako o očarovávání posluchačů. „Nejdůležitější je to, co z člověka vyzařuje. Potom už ani nezáleží na tom, o čem píseň je.“ Beata v poslední době vyzařuje především klid a paradoxně i ticho. Její poslední deska je komorní, zadumaná, zejména aranže jsou překvapivě minimální, přestože na albu spolupracuje písničkářka s violistkou a houslistkou Terezou Včelicovou a kontrabasistou Filipem Kramerem. Na této desce více než jinde platí, že se Beata sice ráda obklopuje muzikanty, ale stejně neztrácí nic z niterného prožitku, kdy hraje „sama sebe, od začátku do konce.“