RELEASED 16.5.2013
PŘEVZATO Z www.rozhlas.cz Autor: Petr Vidomus Přední postavy mladého amerického jazzu na novince Cover Art přepracovali kolekci původně popových, rockových či R&B originálů. Desku jsme zvolili Albem týdne. Covery populárních melodií nejsou v jazzu ničím neobvyklým – byly běžné ve swingové éře a v pravidelných cyklech se do jazzu znovu vracejí (takto má např. Brad Mehldau v oblibě covery Radiohead, velmi běžná jsou jazzová zpracování písniček Beatles). Kapela Next Collective je vlastně producentským výtvorem – label Concord měl v úmyslu představit nové jazzové tváře na jednom uceleném albu. Manažeři vydavatelství zároveň ale cítili, že hráči jako Logan Richardson, Walter Smith, nebo Matthew Stevens jsou sice kompozičně velmi zdatní, ale také dosti rozliční. Spojení tak rozdílných kompozičních přístupů by prý příliš nefungovalo, a tak zvítězil nápad na album původně popových coverů: spojující linie byla na světě. Sešlo se tu sedm hráčů, kteří o sobě dávají v posledních letech velmi citelně vědět: jména jako Logan Richardson, Walter Smith, Matthew Stevens, Gerald Clayton, Kris Bowers, Ben Williams a Jamire Williams spojují data narození (mezi lety 1980 – 1989), diplomy z výborných jazzových škol, nesporné technické i kompoziční dovednosti a letité sidemanské zkušenosti ze známých kapel. Výrazným hostem je trumpetista Christian Scott. Zároveň je to generace, která na střední neposlouchala jenom jazz, ale taky hip-hop, pop či R&B – tyto žánry jsou nedělitelné od jejich hudebního zrání a projevuje se to i na albu Cover Art. Sedmičlenný Next Collective tak zpracoval (spíše méně známé) kusy z repertoáru Stereolab, D’Angela, Pearl Jam, Bon Iver a dalších. V jazzovém podání brilantních hráčů a aranžérů se písničky známé z televizních kanálů stávají svébytným hudebním dílem, které je možné, ale není nutné porovnávat s originálem. Nutno podotknout, že album Cover Art je střetnutím dvou odlišných světů, které mohou být pro leckteré jazzové posluchače nekompatibilní. Na druhé straně i jazzofil s lehce puritánskou povahou musí asi uznat, že některým skladbám jazzové přepracování naopak výrazně prospělo (viz např. cover Marvins Room, původně z repertoáru kanadského rappera Drakea). Zpracování hip-hopových „standardů“ má snad šanci oslovit nové, mladší posluchače. Zda je tento směr jen producentským (obchodním) pokusem, nebo bude rezonovat i v samotné jazzové komunitě, se zřejmě teprve ukáže. To ovšem nic nemění na tom, že Cover Art koncentruje na jednom místě vycházející jazzové hvězdy, o kterých ještě uslyšíme. http://www.rozhlas.cz/jazz/album/_zprava/next-collective-cover-art--1187147
Track list: 01. TWICE 02. NO CHURCH IN THE WILD - FEAT. CHRISTIAN SCOTT 03. AFRICA 04. FLY OR DIE 05. OCEANS 06. REFRACTIONS IN THE PLASTIC PULSE 07. MARVINS ROOM 08. COME SMOKE MY HERB 09. PERTH 10. THANK YOU